|
|
Vliv LDL-aferézy na parametry agregace krevních destiček, koagulaci krve a účinek standardních léčiv.
Černotová, Veronika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Čečková, Martina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Černotová Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Lukáš Konečný Název diplomové práce: Vliv LDL-aferézy na parametry agregace krevních destiček, koagulaci krve a účinek standardních léčiv LDL-aferéza je metoda, která specificky odstraňuje LDL-cholesterol (LDL-C) z cirkulující krve. Využívá se především u familiární hypercholesterolemie (FH), která způsobuje zvýšenou hladinu LDL-C, což je spojeno s předčasným rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. Významnou roli u těchto onemocnění hraje aktivita trombocytů a koagulačního systému, a ty jsou také ovlivněny hladinami lipidů. Tato práce testovala možné rozdíly v agregaci trombocytů a koagulaci krve u pacientů s FH. Byl porovnán účinek lipidové aferézy a moderních hypolipidemik PCSK9i (protilátek proti proprotein konvertase subtilisin/kexin typu 9). Sledované parametry pak byly srovnány se vzorky věkově odpovídajících zdravých dobrovolníků. Celkem bylo sledováno 15 pacientů a 15 zdravých dobrovolníků. Šest pacientů podstupovalo lipidovou aferézu a zároveň bylo léčeno PCSK9i, stejný počet pak byl léčen pouze PCSK9i. Agregace destiček byla stanovena pomocí impedanční agregometrie za použití sedmi různých induktorů a...
|
|
|
Vliv LDL-aferézy na parametry agregace krevních destiček, koagulaci krve a účinek standardních léčiv.
Černotová, Veronika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Čečková, Martina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Černotová Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Lukáš Konečný Název diplomové práce: Vliv LDL-aferézy na parametry agregace krevních destiček, koagulaci krve a účinek standardních léčiv LDL-aferéza je metoda, která specificky odstraňuje LDL-cholesterol (LDL-C) z cirkulující krve. Využívá se především u familiární hypercholesterolemie (FH), která způsobuje zvýšenou hladinu LDL-C, což je spojeno s předčasným rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. Významnou roli u těchto onemocnění hraje aktivita trombocytů a koagulačního systému, a ty jsou také ovlivněny hladinami lipidů. Tato práce testovala možné rozdíly v agregaci trombocytů a koagulaci krve u pacientů s FH. Byl porovnán účinek lipidové aferézy a moderních hypolipidemik PCSK9i (protilátek proti proprotein konvertase subtilisin/kexin typu 9). Sledované parametry pak byly srovnány se vzorky věkově odpovídajících zdravých dobrovolníků. Celkem bylo sledováno 15 pacientů a 15 zdravých dobrovolníků. Šest pacientů podstupovalo lipidovou aferézu a zároveň bylo léčeno PCSK9i, stejný počet pak byl léčen pouze PCSK9i. Agregace destiček byla stanovena pomocí impedanční agregometrie za použití sedmi různých induktorů a...
|
|
|
Teorie a praxe používání heparinové zátky
BAŠTÁŘOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá zjišťováním teorie a praxe používání heparinové zátky v nemocničních zařízeních. V současné době je heparin veden jako rizikové léčivo a přibylo k němu více administrativy, tudíž není tolik využíván v praxi. K těmto opatřením dochází po roce 2006 po kauze, která otřásla Českou republikou. V teoretické části je popsána krev, krevní srážlivost, heparin, heparinová zátka a žilní vstupy, ve kterých je nebo byla používána. Výzkumná část byla zrealizována kvantitativní metodou formou dotazníku vlastní tvorby, který vyplnilo 200 respondentů. Pro výzkum jsem si vybrala tato 4 oddělení: interní, chirurgické, onkologické a dětské. Cílem bylo zjistit, jaký je standard používání heparinové zátky v praxi. Byly stanoveny tyto hypotézy. Hypotéza č. 1, že četnost použití heparinové zátky během 24 hodin je závislá více na ordinaci lékaře než na rutinním podání. Hypotéza č. 2, že způsob ředění roztoku pro heparinovou zátku je závislý spíše na ordinaci lékaře nežli na rutině oddělení. Hypotéza č. 3, že způsob podání heparinové zátky sestrou je závislý na zkušenosti sestry s výskytem komplikací. Pro dosažení cíle a ověření hypotéz byl sestaven nestandardizovaný dotazník. Dotazník byl vyhodnocen pomocí grafických a statistických metod. Dotazník obsahoval 25 otázek. Z celého výzkumu bylo možné říct, že heparinová zátka není již tolik využívána a je to spíše riziko nežli přínos pro pacienta. Jako zajímavá informace, jež přišla s vyhodnocováním, byl fakt, že sestry se setkávají s pojmem heparinová zátka poprvé až na některém z oddělení, kde začínají pracovat. Výsledky tedy mohou sloužit jako podklad pro výuku studentů zdravotnických škol a mohou zlepšit povědomí o heparinové zátce, ačkoliv už není tolik používána.
|
|
|
Stanovení heparinu technikou sekvenční injekční analýzy se spektrofotometrickou detekcí
Lišková, Růžena ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
V této práci byla zkoumána metoda stanovení heparinu pomocí fenothiazinových barviv technikou sekvenční injekční analýzy. Principem tohoto stanovení byla interakce heparinu s fenothiazinovými barvivy, která způsobí pokles absorbance na vlnové délce absorpčního maxima těchto barviv. Míra poklesu absorbance je potom úměrná koncentraci heparinu ve vzorku. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou optimální podmínky měření a parametry nastavení přístroje při stanovení heparinu pomocí sekvenční injekční analýzy, a následně vyzkoušet aplikaci této metody na reálné vzorky. Testována byla tři fenothiazinová barviva: methylenová modř, Azure A a Azure B. Byla zkoumána jejich optimální koncentrace pro SIA stanovení heparinu a byla určena jako 4,0 ∙ 10-5 mol/dm3 pro methylenovou modř a 5,0 ∙ 10-5 mol/dm3 pro Azure A a B. Jako optimální nasávaný objem vzorku a reagentu bylo vybráno 150 µl. Průtoková rychlost při záznamu pak byla zvolena 1,5 ml/min a reakční čas 0 s. Byl nalezen pracovní rozsah koncentrací heparinu pro tuto metodu, a to pro methylenovou modř 0,23 - 15 mg/dm3 , pro Azure A 1,2 - 13 mg/dm3 a pro Azure B 0,67 - 12 mg/dm3 . Limit detekce se pohyboval v rozmezí 0,09 - 0,35 mg/dm3 a limit stanovení v rozmezí 0,30 - 1,2 mg/dm3 . Jako míra opakovatelnosti výsledků byla určena relativní směrodatná odchylka...
|
|
|
Průtoková injekční analýza vybraných glykosaminoglykanů se spektrofluorimetrickou detekcí
Tichá, Renata ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením heparinu a chondroitin sulfátu technikou průtokové injekční analýzy se spektrofluorimetrickou detekcí. Stanovení je založeno na interakci negativně nabitého heparinu respektive chondroitin sulfátu s kationtovým barvivem (azur A nebo fenosafranin), která se projevuje poklesem intenzity fluorescence barviva v jeho emisním maximu. Byly nalezeny optimální podmínky stanovení ve statickém uspořádání a změřeny kalibrační závislosti. Byly optimalizovány podmínky FIA stanovení a zjištěny parametry: objem dávkovaného vzorku 100 μl, délka reakční cívky 60 cm, průtoková rychlost 0,7 ml min-1 , koncentrace azuru B 1,6×10-5 mol dm-3 , koncentrace fenosafraninu 3,5×10-5 mol dm-3 . Pro stanovení heparinu pomocí azuru B byl zjištěn LOD = 0,023 IU ml-1 a LOQ = 0,186 IU ml-1 s lineárním dynamickým rozsahem 0,19-1,43 IU ml-1 . Pro stanovení heparinu pomocí fenosafraninu byl zjištěn LOD = 0,102 IU ml-1 a LOQ = 0,192 IU ml-1 s lineárním dynamickým rozsahem 0,19-1,79 IU ml-1 . Pro stanovení chondroitin sulfátu pomocí azuru B byl zjištěn LOD = 0,58 mg dm-3 a LOQ = 2,37 mg dm-3 s lineárním dynamickým rozsahem 2,37-8,32 mg dm-3 . Vyvinutá stanovení byla aplikována na stanovení heparinu, resp. chondroitin sulfátu, v léčivých přípravcích. Klíčová slova Azur B Fenosafranin...
|
|
|
Využití tromboelastografie (TEG) při hodnocení hemokoagulace u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP)
Durila, Miroslav ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kovářová Kudrnová, Zuzana (oponent)
Pacienti na jednotce intenzivní péče jsou v kritickém zdravotním stavu, který je často provázen koagulační poruchou. Sepse jako hlavní příčina smrti u kriticky nemocných pacientů může být provázena jak hyperkoagulačním stavem a tvorbou mikrotrombů v mikrocirkulaci, tak i zvýšenou tvorbou endogenních heparinoidů s inhibičním vlivem na krevní srážlivost. K monitoraci hemodynamiky mají tito pacienti zavedený centrální žilní katetr a arteriální katetr, které jsou proplachovány heparinem jako prevence jejich uzávěru. Oba vstupy jsou používány pro odběr krevního vzorku na vyšetření krevního obrazu a koagulačních parametrů, včetně tromboelastografie (TEG). V prvním kroku práce bylo zjišťováno, zda u pacientů se sepsí můžeme očekávat arteriovenózní rozdíly při interpretaci vyšetření hemokoagulačních parametrů. Tato hypotéza byla potvrzena nálezem vyšší koncentrace D-dimerů a nižší aktivitou antitrombinu ve venózní krvi a zjištění lze vysvětlit zvýšenou konzumpcí antitrombinu při hyperkoagulačním stavu a následnou reaktivní hyperfibrinolýzou. Nekonzistentnost v místě odběru krevního vzorku potom může vést k chybné interpretaci patofyziologických procesů v organizmu. V parametrech TEG signifikantní rozdíly nebyly zjištěny. V druhém kroku práce bylo zkoumáno, jak heparin používaný k proplachu katetrů ovlivňuje srážení...
|
|
|
Účinnost a bezpečnost léčby NOAC
SVOBODOVÁ, Hana
Antikoagulační léčba se v posledních letech výrazně změnila díky příchodu nových molekul s odlišnými vlastnostmi oproti běžně používaným lékům. Masivnějšímu rozšíření těchto léků brání jejich vysoká cena a indikace zdravotních pojišťoven. V úvodní části práce popisuje proces krevního srážení a jeho patologie, dále pak běžně používané léky jako heparin a warfarin a také nová antikoagulancia NOAC, jejich zástupce, vlastnosti, indikace a kontraindikace.
|
|
|
Studie vlivu protaminu na nepřímé elektroforetické stanovení heparinu
Petrák, Ondřej ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo studium interakcí heparinu a protaminu v prostředí kapilární zónové elektroforézy pomocí jejich vlivu na velikost plochy píku tetraargininu. Byla použita křemenná kapilára o vnitřním průměru 50 µm a celkové délce 50 cm. Efektivní délka kapiláry byla 41,5 cm a vzorek byl dávkován na dlouhý konec kapiláry. Byl optimalizován způsob dávkování jednotlivých zón, vhodné složení základního elektrolytu bylo již známo z předešlých experimentů, na které tato práce navazovala. Základní elektrolyt byl složen z 0,1 M roztoku kyseliny trihydrogenfosforečné a 0,1% roztoku hydroxyethylcelulózy. Vzorek byl dávkován hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 120 s. Následně byla stejným tlakem po dobu 90 s dávkována zóna základního elektrolytu. Poslední dávkovanou zónou byla zóna tetraargininu o koncentraci 1 mg/ml, která byla dávkována hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 3 s. Posledním krokem bylo vložení separačního napětí 30 kV po dobu 30 s. Tetraarginin byl detegován při λ = 200 nm. Byly změřeny vlivy samotného heparinu/ protaminu a jejich směsí v různých vzájemných poměrech. Bylo ověřeno, že se zvyšující se koncentrací heparinu dochází k poklesu plochy píku tetraargininu. Nově bylo zjištěno, jaký vliv na velikost tohoto účinku má přítomnost protaminu. Zde došlo k překvapivému...
|
|
|
Porovnání účinnosti proplachu arteriálních setů: heparinizovaný proplach versus fyziologický roztok
Strychová, Zdenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Cílem této diplomové práce bylo zejména zjistit, zda je fyziologický roztok, určený ke kontinuálnímu proplachu arteriálních katétrů, stejně účinný v prevenci uzávěru arteriálních setů v porovnání s fyziologickým roztokem s heparinem. V této diplomové práci se zabývám také porovnáním spotřeby materiálu při použití obou metod proplachu arteriálních setů a finančních nákladů s nimi spojených. Do studie byli zařazeni pacienti s diagnózou sepse či septického šoku. Zařazení 52 pacientů do experimentální a kontrolní skupiny proběhlo formou pseudorandomizace. Testování bylo provedeno pomocí neparametrického Wilcoxonova dvouvýběrového testu a Fisherova přesného testu. Z výsledků mé studie vyplývá, že proplach arteriálních katétrů fyziologickým roztokem je ve vztahu k výskytu komplikací (uzávěr katétru) stejně účinný jako proplach fyziologickým roztokem s heparinem. Mé zkoumání také potvrdilo, že používání fyziologického roztoku jako proplachovacího roztoku je co do materiálu méně nákladné, a proto je vhodné používat k proplachu arteriálních katétrů fyziologický roztok. Na základě mé studie se používá fyziologický roztok jako proplachový roztok arteriálních katétrů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, kde byl do provedení studie k proplachu používán výhradně fyziologický roztok s heparinem....
|
|
|
Nepřímé stanovení heparinu kapilární elektroforézou
Filounová, Barbora ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Heparin je směs sulfatovaných polysacharidů s negativním nábojem. Jde o látku, která je v organismu velmi důležitá a zásadním způsobem zasahuje do jeho fyziologie. Hlavní funkce heparinu v těle je protisrážlivá - zabraňuje tomu, aby došlo k úplnému sražení krve. Zásahem do koagulační kaskády jeho antikoagulační efekt vyrovnává hemokoagulační efekt. V některých případech je třeba do této rovnováhy zasáhnout farmakologicky, kdy se aplikuje heparin ve formě sodné nebo vápenaté soli ve fyziologickém roztoku jako antikoagulační přípravek. Sledování hladiny heparinu v krvi nebo plasmě má svá úskalí. Dodnes používané metody jsou založeny na jednoduchém principu měření času potřebného k vzniku sraženiny krve ve vzorku - vyhodnocení je prováděno vzhledem k porovnávacím roztokům. Tyto metody jsou relativně nepřesné, nedají se použít v "on-line" uspořádání a jsou velmi ovlivňovány celkovým zdravotním stavem pacienta. V rámci této práce byly převzaty a ověřeny některé ze základních principů metody afinitní kapilární elektroforézy, kde byl heparin sledován nepřímo pomocí úbytku píku protaminu. Protamin se používá jako antidotum heparinu, protože s ním tvoří stabilní komplex. V této práci byl složitější protamin nahrazen dobře definovaným tetraargininem, jelikož arginin je v protaminu nejhojněji zastoupená...
|
host ::
RSS.